Pavel Lohonka

Pavel Lohonka, uměleckým jménem Pavel Žalman Lohonka, zkráceně též Žalman (* 20. března 1946, České Budějovice), je český folkový písničkář, skladatel, textař, zpěvák a kytarista, jedna z nejvýraznějších postav české folkové scény.

S prarodiči, rodiči, bratrem Janem a sestrou Marií, která zemřela v dětském věku, vyrůstal ve vsi Pohůrka, jež je dnes součástí Českých Budějovic. Už jako dítě si vybudoval silný patriotický vztah k jižním Čechám, jímž je poznamenána jeho umělecká tvorba. Rodina Lohonků má z otcovy strany polsko-litevské kořeny. Písničkářovo příjmení původně znělo Lohoňka, k odstranění háčku došlo v roce 1961 kvůli chybnému zápisu jména do občanského průkazu.

V plzeňských závodech Škoda se vyučil dřevomodelářem (výroba dřevěných modelů pro tvorbu matric k odlévání kovu), ale tuto profesi prakticky nikdy nevykonával. V závodech Škoda pracoval nejprve jako rýsovač a po ukončení základní vojenské služby na Slovensku u Podunajské pohraniční stráže jako truhlář.

Hudba ho provázela od teenagerského věku, kdy coby zpěvák a kytarista vystupoval s beatovými, trampskými a folkovými skupinami. V té době také získal přezdívku Žalman (nebo také Žalmíř), která odkazuje k jeho tíhnutí ke smutnému a hloubavému písničkářskému projevu. Profesionálně se hudbě věnuje od roku 1976, kdy jako první jihočeský folkař získal statut umělce na volné noze.

Pavel Lohonka byl a je vůdčí postavou několika významných českých folkových souborů. Známé je jeho působení v legendární jihočeské folkové kapele Minnesengři, kde působil od roku 1969 do roku 1985. Zejména jako autor spolupracoval i s další významnou jihočeskou folkovou skupinou Nezmaři či pardubickou skupinou Stopa (skupina Spojených trampských osad Pardubice).

Od roku 1982 do současnosti působí ve vlastní hudební skupině Žalman & spol. Tu založil s multiinstrumentalistou Antonínem Hlaváčem (kytaristou kapely Nezmaři) a zpěvačkou Pavlínou Jíšovou. Skupina se pod názvem Žalmanův jihočeský výběr představila na festivalu Porta 1982. Publikum si kapelu okamžitě zamilovalo a její popularitu utužila zvláštní událost, kdy se během jejího festivalového vystoupení při skladbě ''A přiletí k nám zlej a krutej déšť'' (coververze Dylanovy písničky ''A Hard Rain’s A-Gonna Fall'') spustil z jasné oblohy déšť. Přesně tatáž situace se během téže písničky opakovala i o rok později. To už kapela vystupovala pod názvem Žalman & spol., který jí spontánně přidělili kolegové z folkové branže, a Pavel Lohonka získal dočasnou přezdívku Šaman.

Během více než čtyřiceti let existence prošla skupina Žalman & spol. mnoha personálními obměnami. Hráli v ní muzikanti jako Jaroslav Matějů (kytara, bendžo, flétny), Vojtěch Zícha (kytara, bendžo, dobro), Jaroslav Kovář (kontrabas), Jan Brož (akustická a elektrická kytara) nebo Pavel Malina (akustická a elektrická kytara), na postu zpěvaček se po Pavlíně Jíšové vystřídaly Lenka Slabá, Michaela Krmíčková a Jindřiška Petráková-Brožová. Od roku 2017 skupinu tvoří Pavel Lohonka (zpěv, akustická kytara), Petr Novotný (zpěv, baskytara, klávesy), Petr Havrda (zpěv, akustická kytara, elektrická kytara) a Michaela Hálková (zpěv, flétny, perkuse), která pod dívčím jménem Michaela Krmíčková zpívala v jedné ze sestav skupiny v 90. letech. Kromě koncertování s kapelou Žalman & spol. vystupuje Pavel Lohonka také sólově.

Na konci 80. let byl Pavel Lohonka spolu s Vlastou Redlem, Jaroslavem Samsonem Lenkem a Slávkem Janouškem součástí projektu Zůstali jsme doma, který původně vznikl jako recese, kdy jeho protagonisté šířili povědomí o geniálním a "zakázaném" písničkáři Frantovi Markvartovi. Společně napsali několik písní, jež vydávali za dílo fiktivního Markvarta, a sklízeli s nimi na folkové scéně úspěch. Cimrmanovsky laděná fikce se dlouho neudržela, zúčastnění písničkáři dál v projektu pokračovali pod svými jmény a natočili celkem tři alba. Pavel Lohonka však zanechal autorskou stopu jen na prvním z nich, ''Zůstali jsme doma,'' pak projekt z důvodu časového vytížení a soustředění se na vlastní tvorbu opustil.

Vlastní tvorba Pavla Lohonky čerpá z několika inspiračních zdrojů. Vedle jihočeských lidových písniček je výrazným zdrojem tvorba osobností světového folku a také lidová hudba jiných národů, zejména hudba severoamerických indiánů a skotská lidová hudba. Za zásluhy o šíření skotské lidové hudby získal čestný titul Lorda z Glencoe.

Jeho tvorba je charakteristická posmutnělou, někdy až teskně chmurnou náladou, je to hudba značně hloubavá, meditativní a až sentimentálně poetická. Pavel Lohonka vyniká nezaměnitelným hlasem barytonového zabarvení, intonační jistotou, interpretační přesvědčivostí a klidným, střídmým projevem. Při aranžích svých písní často sází na vícehlasy.

Pavel Lohonka byl v osmdesátých letech významnou osobností tehdy masově populárního folkového festivalu Porta, kde se v rámci jeho soutěžní části angažoval jako porotce. Je jedním z hlavních zakladatelů dnes už zaniklého folkového festivalu Zahrada, který navazoval na tradici Porty.

Pavel Lohonka napsal kolem 400 písní a několik desítek textů pro jiné interprety. Kromě alb a singlů, které natočil se skupinami Minnesengři a Žalman & spol., se jeho skladby objevily na více než dvou stovkách různých kompilací a samplerů. Patrně největší sbírku archiválií týkajících se Žalmanovy tvorby shromáždil sběratel Radek Pokorný. Jeho sbírka obsahuje všechna alba na všech nosičích, na nichž vyšla, všechny singly, samplery a kompilace, zpěvníky a knihy, stovky fotografií, novinových výstřižků, plakátů a dalších dokumentů. Velká část sbírky byla veřejnosti poprvé představena v roce 2017 v rámci Folkových prázdnin v Telči.

Se skupinami Minnesengři a Žalman & spol. natočil Pavel Lohonka několik hudebních filmů. V roce 2018 měl premiéru celovečerní stylizovaný dokument ''Žalman – Naslouchám tichu Země'' (režie Zdeněk Gawlik), který běžel několik měsíců v kinech a následně ho zařadila do vysílání Česká televize.

Je autorem beletristicky laděných životopisných knih ''Ráno bylo stejný'' a ''70 jar, písniček a povídání'' a pohádkové knížky ''Hastrmánek Žouželka''. Vyšlo mu několik zpěvníků, v 80. letech v samizdatu, později oficiálně, z nichž nejobsáhlejší je ''Žalmanův velký zpěvník''. V roce 1996 vyšla jeho monografie ''Takový Žalman (truvér naděje)'' z pera Michala Huvara.

Pavel Lohonka obdržel mnoho hudebních ocenění, například ''Zlatá Porta'' ''1987'' za přínos k rozvoji žánru, ''Velká Porta 1992'' za celoživotní tvorbu, ''Zlatý klíč'' ankety časopisu Folk & Country 2001 a mnoho dalších. Je držitelem několika Zlatých a Platinových desek a Křišťálové desky vydavatelství Venkow za padesát tisíc prodaných nosičů.

Pavel Lohonka je čtyřikrát ženatý, z prvního manželství má dceru Kláru a syna Ondřeje. Má vnučku Marii a vnuka Arnošta Šafáře, který se věnuje hře na klasickou koncertní kytaru. Získáno z Wikipedie